Sobota 15. 6.
Beru auto s nosičem a v Brně nakládám Choleru s Lišákem. Poměrně bez problémů uháníme přes Bratislavu, Budapešť (v Maďarsku oběd v All you can eat za 115 Kc :-), Osijek, Doboj, Zenica, večer parkujeme ve Visoku u Sarajeva. Drápeme se s autem do neskutečného krpálu, abychom shlédli možná největší pyramidu světa (údajně 260m vysoká, téměř celá zakrytá hlínou a hustým porostem). Cholerův podceňovaný plán se opravdu naplňuje a na vrcholu pyramidy Slunce zapíjíme uzené s hořčicí vychlazenými plecháčky. Nádhera, spíme pak pod kopcem pod hvězdami.
Na vrcholu pyramidy Slunce.
Neděle 16. 6.
Ráno navštěvujeme pyramidu Slunce. Zkoumáme "umělý", 30000 let starý beton a kroutíme hlavou, zda je to vůbec možné. Na rozuzlení téhle možná největší archeologické senzace si budeme muset ještě pár let počkat. Poté parkujeme bezpečně pod kamerou policejní stanice obce Hadžiči, chystáme výbavu a cca v 10:30 vyrážíme vstříc novému dobrodružství po vlastní ose. Na jih do hor - Babin Do (oběd, přeháňka), vrchol Bjelašnica však kvůli přicházející bouřce neriskujeme, 3 hodiny jsme pak schovaní v hospůdce ve vesnici Brda. (príma ale drahé). Večer pokračujeme drsnou šotolinou a potmě s psi za zády dojíždíme do Lukomiru. Pivo a spíme u hospody. (48 km)
Bosenské údolí pyramid. Vzrušující realita nebo vysněná fikce???
Auto necháváme v Hadžiči a hurá vzhůru!
Stoupáme kolem zimního Olypijského střediska (Sarajevo 1984) v pohoří Bjelašnica.
Plány na dosažení stejnojmenného nejvyššího vrcholu Bjelašnica (2067 m.n.m.) nám však kazí úplně zavalená obloha. Na obzoru slejvák a blesky, jedeme raději trochu níže.
Bylo to moudré rozhodnutí. Přicházející drsná bouřka nás několik hodin vězní v této príma hospůdce v Brdě.
Pondělí 17. 6.
Prohlídka starobylého Lukomiru, pak 25 km po šotolině / makadamu (hnus, Cholera stratil mikinu, Lišák defekt) a pak divoký sjezd do Konjice. Oběd + zmrzlina, sháníme raft. Super náhodou máme borca, který nás tam ve 3 vezme ještě dnes (Boccata adventures). Autem do Glavatičeva, pak 2 hoďky raft kaňonem křišťálově čisté a divoké řeky Neretvy. Úžasný zážitek! K večeru proti proudu Neretvy do kopce a nocujeme u jezera Boračko. Pěkná hospůdka u stolečků v rákosí, vaříme a srkáme pár modráků, spíme přímo na pontonu na luxusních lehátkách. (54 km)
Po snídani projíždíme vesničku Lukomir.
Lukomir - nefalšovaný skanzen.
Jako obvykle v horách, cesty nám zpřijemňují ovečky, kozy, krávy, atd. :-)
Po cestě míjíme pravý funkční milíř.
Raftování na Neretvě - Bomba!
Raftování na Neretvě - Bomba!
Úterý 18. 6.
Príma osvěžující koupel v jezeře a stoupáme přes Borci do Gornje Zijemlje (krpál + šotolina, oběd), pak super sjezd do Mostaru. Tady pohodujeme (kávička + zmrzlina), prodíráme se úzkými uličkami centra, starobylý most, pivní zahrádka. Oj, slunéčko svítí, Mostarské točené příjemně chladí, číšnice Lejla má jiskru v oku a tady se nám to trochu žvejklo. Opouštíme Mostar až ve 20:30, s pěknou opičkou a nezlomnou vůlí dohnat Cholerův plán :-) Nasazujem čelovky, po cestě zastavujeme v Medžugorje a pro jistotu kupujeme 2 lahve vína. Malá noční etapka (45km) a v 00:15 sedíme v parku u vodopádů Kravica ;-) Ještě se zkrátka umíme hecnout a usínání při dunění padajících vod stojí za to! (106 km)
Luxusní nocleh přímo na jezeře Boračko.
Ranní koupel.
Moc nechybí a přibírame s sebou malé chundelaté stopaře.
A jsme v kulturním centru regionu Herzegovina - Mostaru.
Historické centrum Mostaru. Tady ta zahrádka nás pěkně semlela.
Večerní zastávka v proslulém poutním místě Medžugorje.
Středa 19. 6.
Ranní studená koupel ve vodopádu a frčíme: Mahala Piriči - starobylý kamenný Počitelj (pauza) - Čapljina - Stolac (oběd, venku celkem teplo - 33 st.) - pokračujem podél říčky Bregavy, spaní rozbalujeme u sportovní haly v Berkoviči (75 km)
Vodopády Kravica.
Vodopády Kravica - opravdu nádhera.
Historické městečko Počitelj.
Bosenská kává ve stylové restauraci Stary mlyn s vodopády při stoupání údolím říčky Bregavy.
Čtvrtek 20. 6.
Stáváme brzy a ukrajujem kilometry - Krivača - Meka Gruda (pivo) - Miholjače (oběd + spánek, Cholera defekt) - přehrada Klinje (super koupání) - zvolna stoupáme po M-20 a pak vychutnáváme super sjezd do NP Sutjeska, konec je v kempu Tjentiště. Pár piv, domluvení zítřejšího transportu na Maglič a uléháme v pěkném altánku úplně prázdného kempu s báječně horkou sprchou. Super! (101 km)
2 km sjezd tunelem po silnici M-20.
Svištíme dál po M-20 podél řeky Sutjeska.
Národní park Sutjeska nás vítá.
Národní park Sutjeska. Památník největší bitvy druhé světové války mezi Titovými partyzány a nacistickými okupanty.
Pátek 21. 6.
Dnes plánovaný výstup na nejvyšší horu BiH - Maglič (2386 mnm). Autem na parkoviště Prievor (1650 mnm) a pak feratovým výstupem až na vrchol. Za hodinu a 3/4 jsme tam. Úžasné výhledy na toto překrásné, bíle vápencové, zjara rozkvetlé pohoří navazující na Černohorský Durmitor. Bomba! Navracíme se obklikou kolem jezera Trnovačko, v 15:00 jedeme zpět autem dolů. V kempu ještě koupání a pivo a už jsme zase v sedle - Kruševo - Miljevina. Kotvíme u luxisní boudy s krbem, vanou, televizí, posilovnou ... zkrátka vším :-) Opečené párky zapíjíme modráky a vstřebáváme dojmy z pěšího výletu. (30 km)
Výstup na Maglič, úžasná scenérie.
Na vrcholu nejvyšší hory Bosny a Hercegoviny - Maglič (2386 mnm).
Ledovcové jezero Trnovačko.
Miljevina. Tradiční romantický večer s opekáním špekáčků.
Sobota 22. 6.
Stoupáme údolím říčky Bystrica (strmé stěny, voda, tunely) - Dobro Polje - Trnovo a zase padák dolů kaňonem řeky Željeznica až do Sarajeva. Je tu pěkná výheň (35 st.) a návíc je dnes Mezinárodní den bez kalhotek, takže si to v centru metropole umíte představit :-) Dáváme oběd, pivo, dále stánky, trička, zmrzlina a k večeru dojíždíme do cíle - městečka Hadžiči k zaparkovanému autu. Balíme kola, očista před mešitou, nákup dárků a 22:00 návrat domů. Sarajevo - Zenica - Doboj (po cestě pořádná bouřka). (101 km)
Nadstandardní noclehárna v Miljevině.
Sarajevo.
Neděle 23. 6.
Chorvatsko - Budapešť - Bratislava - Brno (8:30), vystupuje Cholera s Lišákem, já jsem pak v 10:00 doma. Autem celkem 1842 km.
Mapka našeho týdenního okruhu. Najeto 516 km.
