Sobota 4. 6.
Dopolende mě vyzvedává Horor s Pepou a autem spěcháme - Brno - Žilina - Poprad. Na Slovensku dojíždíme 2. auto s Cholerou, Romanem a Satanem.
V Popradu parkujeme na letišti, chystáme kola a všechnu výzbroj, kolem 16:30 nasedáme. Z počátku to moc nejde, takže hned první den zkracujeme Cholerovy smělé plány - Kežmarok - Spišská Belá - Slovenská ves. Našli jsme si krásný stánek s hospodou a tam se nám daří o mnoho lépe než na samotném kole. Pivo, pivo, pivo a spousta Tatranského čaje. Hm, to zas bude ráno. (38 km)
Start na letišti v Popradu. Hurá do kopců!.
Kolo dobrý, ale tohle nás evidentně baví víc :-).
Neděle 5. 6.
Těžce se potácíme ze spacáků, docela pozdě vyrážíme a míříme pořád na východ - Červený Kláštor - Velký Lipník (Národní park Pieniny) projíždíme krásnou ceklostezkpou po břehu Dunaje.- Kamienka, v Mníšku pod Popradom je náš cíl. (78 km)
Přepychová ložnice, ale po ránu nám není zrovna nejlépe.
Národní park Pieniny - Nádhernou krajinou podél Dunaje.
Nakonec i brodíme :-)
Pondělí 6. 6.
Svištíme proti proudu Dunaje a na chvíli přejíždíme do Polska. Muszyna - Ruská Vola - Bardejov (pěkný stánek) - údolím řeky Ťoplá - Komárov. U řeky rozbijíme náš piknik a užíváme se romantický večer s opékáním špekáčků. S modráky a Tatranským čajem je nám moooc hezky, spíme na poli ve slámě. Trosky! (82 km)
Po ránu nabíráme vodu přímo z minerálního pramene Sulinka.
Na mostě na skok do Polska.
V jednom z mnoha stánků Horor dezinfikuje Fernetem svůj zub. To asi aby mohl večer lépe kousat :-).
Modrákový večer. U říčky, ohně a špekáčků, romantika jak blázen!
Úterý 7. 6.
Pokračujeme na východ - Stropkov - Medzilaborce. Užíváme si pořádné kopce a abychom dohnali plán, trochu si cestu zkracujeme vlakem - Humenné - kemp Snina. Úžasný zážitek z teplé sprchy, vaříme, popíjíme a uléháme každý ve "své privátní ložnici" - přístřešek u chatek :-) (68 km)
Včerejší romantický večer se nám trochu "žvejknul", takže ráno jako hadráci rozházení po louce se senem.
Dřevěný kostelík v Kožanech - kousek od obce Ruská Vol’a nad Popradom.
Každá vesnička kterou projíždíme ma minimálně jedno specálně zřízené a obsazené čapí hnízdo. Krásné souznění s přírodou.
Středa 8. 6.
Míříme do nejkrásnějších koutů - pohoří Vyhorlat. Samé kopce, ale nádhera. Strihovské sedlo - jezero Morské oko a pak už z kopce na jih na Zemplínskou Šíravu. Satan domluvil návštěvu u svého kamaráda Mariána. Takže rychlá koupel v Šíravě a hurá na slivovici a víno. Luxusní spaníčko se sprchou a raní kávičkou na Mariánově chatě. Super, děkujeme. (65 km)
Lesní cyklostezkou šplháme na Strihovské sedlo.
Križivatka "U umretého" - pro Horora téměř doslova :-))).
Jezero Morské oko.
Přivítání u Mariána na jeho chatě na Zemplínské Šíravě.
Zemplínská Šírava, Marián uprostřed, jeho žena vlevo. Oj to zas bude cyklistické ráno :-)
Čtvrtek 9. 6.
Náš dnešní cíl je velkorysý, nicméně ne nedostižný. V podstatě pořád mírně z kopce nebo po rovině přejet (přes Michalovce, Budkovce) až do Maďarského Tokaje, nějakých 120 - 130km. A snad bychom to i přes veškeré mrčení dali, jenže krátce po poledni nás na 3 hodiny blokuje v Streďe nad Bodrogom letní bouřka a dojet do Tokaje vyřízení v 10 večer ztrácí smysl. Vzdáváme Maďarsko a volíme kratší kompromis, doporučený "Slovenský Tokaj" - o kterém jsem doposud ani nevěděl, že existuje. V Čerhově testujeme sklípek, 8L lahodného moku nám snad na večer bude stačit :-) Naše noclehárna je tentokrát pod rozhlednou. (86 km)
Michalovce - hurá na velkou etapu!
V srdci Slovenského Tokaje. Krásná rozhledna uprostřed vinic - úžasně ničemný projekt evidentně placený z peněz EU. Ale jako romantická kulisa k večernímu usrkávání a spaní pod širým nebem perfektní.
Pátek 10. 6.
Stáčíme směr na severo-západ, přes Michaľany, vlakem krátíme cestu do Nižné Myšľe (Horor do Popradu) a dále na kole Veĺká Ida - Moldava nad Bodvou (oběd + další bouřka), večer se potkáváme v Hrhově u hospody. Hororovi je pekelně blbě, Satan mrčí kvůli píchlému kolu, team se rozpadá. První auto (ještě s Pepou) jede domů, my s Cholerou a Staroušem zůstáváme. Užíváme si poslední lihový večer, spíme přímo před hospodou na trávě. (80 km)
V hospodě v Hrhově si dáváme do nosu. Bez Tatranského čaje to prostě už nejde.
Sobota 11. 6.
Ráno je trochu těžší a počasí se kazí, místy i poprchá. Statečně ukrajujeme poslední kilometry - Silica - Gombasecká jaskyňa - Rožňava, vlakem do Popradu (52 km). Návrat autem - Žilina - Poprad (zpět pro Cholerovu zapomenutou peněženku) - Žilina - Brno - NMNM.
Gombasecká jaskyňa - krásná vápencová jeskyně, v mnoha barevných odstínech s velmi dlouhými a tenkými krápníky.
Přibližná mapa naší trasy. Najeto celkem 550 km.
