Kdy: 20. 7. 2002
Kde: Žďár nad Sázavou
Soutěžící: Aleš, Tom K., Roman Š., Horor, Bárt, Marie, Tomáš, Balboa, Satan, já a večer pak ještě Jiřinka s Lejborem.

       Už podle startovní listiny se dalo tušit, že letošní - už třetí pokračování Žďárského marastonu nebude žádná procházka růžovým sadem. Ale že to bude takovej nářez, to jsem teda nečekal. Horor (pod značně průhlednou záminkou špatného vlakového spojení) přijel už v pátek a vyrazili jsme na "trénink" na pouťovou zábavu do nedaleké vesnice. Nějaký pivo, panáky, paření... a cestu domů už si nepamatuju. Ale bylo to dobrý!
Sobotní průběh soutěže byl standardní - 7 zahrádek, pěkně jednu za druhou. Na třetím stanovišti se přidal opozdilec Satan, vykousl 3 naráz a už uháněl za favoritem Tomem. Cíl byl pak opět na Piláku a výsledné pořadí následující:
1. místo: Tom Kujal
2. místo: Aleš
3. místo: Satan
       Koupání nám kvůli naprosto příšerné vodě v Piláku moc nevyšlo, ale plážový volejbálek jsme zvládli - no spíše jsme pobavili všechny kolem ležící. A pak hurá do našeho osvědčeného stánku k Honzovi, Horor na místní toalety :-) Hulákalo se a pařilo co jsme mohli a co ostatní obyvatelé stánku snesli, k ránu jsme pak upadli - někteří do druhého stánku, my s Balboou a Satanem přímo na zem.
       V neděli jsme se vypotáceli ve značně stíženém stavu a došlo k fatálnímu omylu celé akce !!! Neodolali jsme a k snídani jsme si dali pivo. No co, jedno nás přece nezabije! Jenže za hodinu jsme už zase seděli ve stánku a mě chytl kotel podruhé. Lidi nelidi, děti neděti, ve tři odpoledne jsme hulákali na celej Pilák Tatru a Kozy neměla a všechny ty nejhorší věci, co mi zrovna přišli pod ruce. A jak jsme tam ráno sedli, tak jsme v 7 večer ze stánku zase vypadli. No prostě MARAST !!!

 

Na startu. Závodníků méně, o to větší žízeň.

 

V cíli na nás čekají šťastné maminky.

 

Vyhlášení vítězů.

 

Od večera do rána se pak stánek otřásá našim bujarým veselím a zpěvem.

 

Ráno je krušné.

 

Ale my se toho nebojíme. Jen co otevřeli Oazu, jsme tam. Problém je trošku v tom, co máme k snídani :-)

 

Tady už jsme zpět u Honzi a nedělní "poklidná" idilka může pokračovat ...

 

Takhle Honza vozí do stánku pivo.

"A Kóóózy néééměla, přesto hóóó chtěla ..."