Kdy: 11. 8. 2001
Kde: Žďár nad Sázavou
Soutěžící: Cholera, Lucka, Aleš, Tom K., Roman Š., Roman T., Bárt, Andy, Libor Peňáz, Verča, Hanča a já.

       Tuhle akci řídil snad sám velký Lej-everyday a my prožili další nezapomenutelný Lejkend. Prostě mě jednou napadla taková blbost - závodit v běhání po hospodách a pití piva. Jenže mí kamarádi mají zvláštní smysl pro takové blbosti a šli jsme do toho.
       V sobotu ve 13.30 stálo na startovní čáře 12 horkých adeptů na vítěze. Startovní tlesknutí a my vyrážíme do prvního, 10m vzdáleného stánku. Někteří však zápolení vzali naprosto vážně a tak už po několika minutách vyráží Tom stíhán Romanem Š. k další překážce. Snažím se co můžu, ale u druhé hospůdky už vidím pouze Tomovi záda, jak uhání dál. Pomalu se roztrháváme a každý hledá optimální tempo. Startující Lejgirls (byly celkem 4) začínají vínem a pivem, ale posléze přecházejí do panáků. Má úplně benevolentní pravidla pro ženskou kategorii (mohli si vybrat v podstatě cokoliv) se nám později vymstila. Pokračujem. Přeskakujem další zahrádky, zvládáme další škopky, různě se potkáváme a sdělujem si dojmy z přicházející opičky. Padají první bonusy (za každé pivo navíc se odečítalo 15 minut). Postupně, ve snaze nahnat co nejlepší čas, je mnozí přímo zneužívali, což na slunci udělalo své. Na předposlední zahrádce se většina natolik zasekla, že asi po hodině a půl přichází zpět čelo pelotonu, které už dávno obsadilo všechna medailová místa a nebavilo je čekat v cíli. Zbytek závodníků dokončuje závod a jelikož je pěkná zima vracíme se a míříme do hospůdky Swing. Autem či pěšky, ale někteří bohužel i na kole a to udělalo na celém závodu nepěknou čmouhu. Andy totiž ještě s Alešem na nosiči nezvládla řízení a zlomila si nos a odřela celý obličej :-(
       Výsledky vahlašujeme ve Swingu na barových židlých:
1. místo: Lucka Slezákova
2. místo: Tom Kujal
3. místo: Andy - cenu a diplom převzal Bárt
       Největší - čistě pivní uznání však patří Tomovi, který téměř 5 km a 9 piv zvládl za neuvěřitelných 2 hod. 11 minut. Ze Swingu jdeme asi ve 2 ráno spát k nám.
       Jak už je ale na Vysočině zvykem, v neděli akce nekončí a my vyrážíme na Pilák. Kytary, plavky, míč, žízeň - všechno s sebou. Sportujem, koupem se a lejem v místním báječném stánku, kde si našimi originálními písničkami získáváme publikum. Bárt hulí trávu, sluníčko pálí a my se rozjíždíme. Brňáci si nechávají ujíždět vlaky a paříme a hulákáme jak o život. V 8 večer to konečně balíme, ale opice na zádech pěkně dovádí. To zas bude pondělek :-)

Borci na startovní čáře. Připravit, Pozóóór, LEJEM !!!.

1. stanoviště. Jak sami vidíte, Toma Kujala jsem už nestihl ani vyfotit.

Překážka č. 3. Nejoblíbenější hospůdka našich středoškolských let.

A to už je smutné zakončení. Tlupa opilců se pokouší "mírně sešlapat" Jančinu osmici na předním kole.

Swing - slavnostní vyhlášení vítězů.

Tak zase příště SPORTU ZDAR !!!