Pondělí:
Odjezd vlakem Žďár - Brno a spolu se zbytkem: Brno - Č. Budějovice - Sušice. V místním kempu rozdělává pár lidí stany, ale většina spěchá do místní restaurace. Zavírá se brzy a tak ještě spásáme pár lahváčků v kempu. Spíme pod širákem.
Úterý:
Probouzí nás místní pila a my se připravujem na první spuštění. Lodě, barely, jupíci, vše v pohotovostní poloze a jdeme na to. Hned v prvním občerstvení mění Romana zadáka Balbou, neboť místo 4 Km najeli prej aspoň 10 jak se Balboa motal po vodě. Končíme v Horažďovicích v kempu na fotbalovém stadionu. Chytl nám kotel a tlupa 16 Lejboys a Lejgirls ukazuje co umí. Opékáme párky, kalíme, paříme a hulákáme v přilehlém stánku. Ano i tentokrát to muselo přijít - několikanásobné výhrůžky správce kempu proti našemu romantickému zpěvu v ranních hodinách. Akci zakončuje Kujal s Alešem stáhnutím slivovice. KO!
Historický okamžik - první nalodění.
Jíťa pozoruje z povzdálí okolní památky.
Kulturní vložka - hrad Rabí.
Pohoda na jezu.
Středa:
Dopoledne prohlídka Horažďovic - sámoška, zámek, restaurace. Na chvíli přestávám vidět, raděj vysazuji a tuším kam se můj organismus začíná dostávat. Šploucháme lehce kupředu. Ve Střelských Hošticích nás stahuje stánek a podvečerní bouřka nás tu uvězňuje nadobro. Nebráníme se, neboť stánek je i s pěkným kolouškem Ivou. Přiráží ještě jedna tlupa "Pavúci" a opět je to tady. Macháček, pivo, víno, fernet, griotka. První nezkušení platí penále za cvaknutí, hromadně se tancuje, paří se i na koni (dřevěném) a stánek se otřásá v základech. Konec někdy po půlnoci opětovnými stížnostmi majitele stánku.
Jedno z mnoha soulodění na cestě.
Zvířecí vložka - Kdo je kdo ???.
... a další stánek.
Čtvrtek:
Romanovi s Romanou uchází loď. Bereme jim věci a pokračujem přes Katovice. Na cestě nás chytá malá přeháňka ovšem s katastrofálními následky. Schováváme se pod stromem a čile se zahříváme. Do půl hodiny je většina úplně na káru. S Alešem vypadáváme z lodi, válíme se, motáme se, hotovo. Končíme ve Strakonicích. Stánek přímo na břehu se nám zalíbil a tak zde stavíme stany a rozbalujem náš "vercajk". Tentokrát vítězí vedoucí výpravy Roman. Dělá štěňátko, nechává se krmit z ruky, leze po čtyřech a hlavně si nic nepamatuje. KO!
A opět soulodíme.
Pátek:
Po ránu vyrážíme za kulturou do Strakonic. Snídaně v parku, prohlídka nádvoří hradu a hurá na lodě. Pro střevní potíže nás opouští Tom Kujal s Lídou. Zastavujem na pivo ve Slaníku a končíme v kempu ve Štěkni. Tentokrát perlil Alpský vodák. Sjížděl jez bez lodě tak dlouho, až měl na prdeli půlky tři. A jednu z nich neuvěřitelně 2x vetší a celou temně fialovou. Marast ! K uspokojení háčků nám konečně vychází romantický večer u ohně s opékáním špekáčků a lahváčky.
Sobota:
Vyrážíme na závěrečnou plavbu. Vychutnáváme poslední jezy, peřejky a soulodění. Konec je v Putimi. Lodě odvážíme na káře na nádraží a z kempu se přesouváme do vesnice do místní hospůdky. Strategie "poslední den už jen lehce dokrmovat" se nikdo nedrží a lejem jak o život. Škopky, utopence, fernety a broskvové letí jak na běžícím páse, struny a hlasivky rovněž. Po půlnoci se potácíme k nádraží a pod širákem tuhnem u hřiště.
Báječná hospůdka v Putimy - osudné to místo poslední destrukce ducha.
Neděle:
Po pár hodinách spánku se opice drží jak přibitá a my lezem do vlaku. Lahváčky nás sice vyprošťují, ale zároveň vrhají zpět do lejsvěta. Loučení je smutné a následující dny budou krušné. Toto týden trvající delirium nelze zapomenout. Doufám, že jsme Lej-everydejovi aspoň na chvíli zacpali hubu :-)
