Popravky Cholera & Lucka

Kdy: 24. - 26. 6. 2005
Kde: Dalešická přehrada, Hartvíkovice u Náměště.
Kdo: Cholera, Lucka, Sláva, Denisa, Roman Štulíř, Jana, Martin Jež, Elenka, Petra s druhem, Dana s manželem, Lišák, Tom K., Lída, Tom Kubík, Ivča, Docent, Patrik, Pinďa, Horor, Evča, Aleš, Kamila, Frankey, Satan, Balboa, Smith, Bárt a já.

       Tak tohle byl zase jednou MAZEC !!! Jak jsem se tak dlouho flákal v Rusku, to paření s Lejboys mi už vážně chybělo a tady jsem se úplně nechal vcucnout atmosférou a zase jednou naplno sundal hlavu a nasadil trychtýř.

       Původně jsem měl jet s Balboou až v sobotu, ale v pátek jsem sedl na Piláku do stánku, dal pivo a začalo mě pěkně cukat v játrech. Stačilo pár telefonátů a za chvíli už jsme seděli ve vlaku s Bártem, kytarou a lahváčama směr Náměšť. Kvůli spoždění přijíždíme k táboráku až v pozdních hodinách, avšak záhy vše doháníme. Teploučká letní noc, báječné špekáčky a pivo, co víc si přát? Hned první večer jsme pěkně zahulákali, já přehrkal téměř celej playlist a za ranního rozbřesku se potácíme do spacáků.

       V sobotu vyrážíme za sportem. Někteří na kole, někteří na přehradu, my na pěší turistiku. Trápení veliké, vedro a nikde žádný stánek. Vykoupení nastává v okamžiku objevení čisťoučkého a úplně prázdného bazénu. Hurá, koupání je o to větším zážitkem, že lejgirs nemají plavky :-). Cestou zpět ztrácíme několikrát směr, brodíme řeku sem a tam, funíme a nemůžeme. Kolem 17. hodiny dorážíme k cíli s ještě větší žízní, než jsme vůbec chtěli. Zastávka na polívku a rychle zpátky k bečce a na rožni napíchnutému pašíkovy. Lej-everyday nás zkouší menší bouřkou, ale jinak pohoda a dál kalíme jak o život. Pivo teče rychleji než Cholera spočítal a tak Lišák vymyslel ještě jednu půlku. Zase nádherný večer, výborné masíčko, lejem a tuhnem opět venku.

       Neděle bývá dnem loučení a smutku, proč jen je ten víkend tak krátký. Ráno je však vedoucím Lišák (prozřetelně zařídil dopíjení nějakých 80 piv) a jak když ho pustí ze řetězu. I přesto, že už jsem pěkně zmuchlanej, pod tíhou Lišákových výkřiků si teda "jedno" dávám. Chyba, chyba, nikdy se neponaučím - za hodinu už mám třetí, v ruce nástroj a zase mi chytl kotel. Romantický repertoár se pozvolna zvrací v opilecké hulákání na plnej knedlík - Tatra, Kozy, Svařák, ... no zkrátka nedělní hovadismus. Lišák by měl dostat titul rozchlastávač akcí. Ve 13.hod. nad soudkem hladce vítězíme a po dlouhém loučení jedu se Slávou a Denisou autem domů. Po cestě s Hororem spásáme ještě 2 škopky k obědu a 2 sedmičky modráků. Tahle dávka mě při návratu posílá vlakem z H. Brodu do Žďáru přes Brno a ve 22.30 jsem doma ... není co dodat, prostě marast!

       Ještě jednou díky Cholero a Lucko za tento vážně vyjímečný a nezapomenutelný lejkend.

A zase pár věcí, které zachytil můj objektiv:

Páteční pohoda v borovém lesíku. Tentokrát máme i chlaďák, takže pivo nemá chybu.

 

U ohně se stejně pije a paří nejlíp.

 

Sobotní snídaně v trávě. Podává se svatební cukroví a dort.

 

Snídaně ještě jednou.

 

A to už jsme na našem výletě. Jedna z mnoha vyhlídek po cestě.

 

Brodíme řeku a ještě netušíme, že nás záhy čeká překvapení - báječný bazén.

 

Konečně slízáme avizované řetězy. Mimochodem v tuto chvíli už máme všichni pěknou žízeň.

 

Sobota večer a přichází gratulace.

 

Novomanželé si však svůj dárek musí pěkně najít.

 

A už ji mají - Lejpálava v celé své kráse.

 

Ještě menší křest pivem a může se vyplout.

 

A teď rychle sundat kruh a zpět k pašíkovi a soudečku.

Už asi fakt končím ... minimálně do příštího víkendu.